Masopustní průvod maškar – lidově zvaný “vostatky”
V obci Vortová, jakož i v několika dalších obcích v okolí Hlinska v Čechách, se dodnes zachovává stará lidová tradice obcházení masopustního průvodu maškar, lidově se tomuto zvyku u nás říká “Vostatky”.
Vostatky se konaly vždy poslední den před začátkem půstu, tj. v úterý před popeleční středou. V posledních letech se vlivem zaměstnanosti lidí přesunuly na dny pracovního volna, tedy na předcházející sobotu. Kromě této změny a snad používaných materiálů na výzdobu masek se maškara u nás zachovala v podobě ze začátku minulého století. Svědčí o tom také fakt, že se u nás strojí do masek pouze muži, a to i do masky zvané “žena”.
Celá maškara se dělí na maškaru “červenou” a “černou”.
Červenou maškaru tvoří dva červení a dva modří “turci”, “laufr”, také nazývaný “strakatý”, “žena”.
Černou maškaru tvoří “kobyly”, “rasové”, kominíci”, “slamění” a “židi”.
Fotografie jednotlivých masek
“Kobyla” vede celý průvod
“Ras” každého vyšetří a stanoví diagnózu
“Strakatý se ženou” jako první oslovují obyvatele každého domu
Za “turky” chodí mladí a svobodní mládenci
“Kominíci” si hledí komínů a také všech přihlížejících
“Slamění” poskytují stéblo slámy pro dobré vyvedení hus
“Židi” s každým obchodují
Každá maska má na vostatky určitou roli a také své místo v řazení průvodu: kobyla vždy průvod vede a ras ji zezadu popohání, za nimi jdou strakatý se ženou a turci, poté následují kominíci, slamění a židi, všichni doprovázeni říznou dechovkou.
Po provedení obřadu žádosti o povolení u starosty obce se průvod maškar vydá na obchůzku všech stavení ve vesnici. U každého domu požádá strakatý se ženou pána nebo paní domu o dovolení pro maškaru tento dům navštívit a zároveň se optají kolik a jaké písničky chtějí domácí zahrát. Muzika hraje, turci tančí a ostatní maškara si rozebere obyvatele domu a ostatní přihlížející a dají se “do práce”.
Strakatý s ženou obcházejí jednotlivá stavení, na nikoho nesmí zapomenout, popovídají s hospodářem a pobaví svým tancem.
Turci jsou veselí, pobaví přihlížející svým tancem. Jejich úkolem je skákat hodně vysoko, aby vyrostl vysoký len a obilí.
Kobyla táhne celý průvod až do zdárného konce, kde dojde k její porážce.
Rasové nabízejí kobylku hospodáři “do tahu” i “do chovu” a ptají se po zdravotním stavu všech hospodářských zvířat, ale dnes , kdy je hospodářských zvířat již málo, často dojde na zdravotní prohlídky samotných obyvatel domu.
Kominíci si hledí vymetání kamen a komínů hospodyňkám, ale především mají za úkol každého, kdo se jen připlete, máznout pro štěstí na tvář mazadlem připraveným z vymetených sazí. V tomto zkrášlování přihlížejících jim pomáhají ještě kobylky a slamění.
Ale slaměný má na vostatky ještě daleko důležitější poslání; podle mytologie plodnosti si každá hospodyně utrhla ze slaměného stéblo slámy pro dobré vyvedení hus, a jí samotné přispělo k utužení zdraví a plodnosti pořádné vyválení se se slaměným, nejlépe v závěji sněhu.
A nakonec židi, ti mají za úkol obchodovat, nabízejí rozličné služby jako stříhání, holení, a potom také mají na prodej různé potřebné i nepotřebné zboží.
Za tuto všechnu “práci” je celá maškara od hospodáře obdarována malou finanční částkou ale hlavně pohoštěním skládajícím se především z tradičních koblih a sklenky alkoholu.
A takto obejde maškara za zvuku muziky a všeobecného veselí celou obec. Navečer se celá maškara sejde v hospodě k provedení obřadu porážení kobyly. Ras přečte nad kobylou rozsudek za domnělé i skutečné hříchy, kobylu odsoudí a zároveň sdělí přítomným, jak bude naloženo s jejími údy a částmi jejího trupu. Po poražení kobyly celá maškara sejme čepice a utvoří kolem kobyly kruh, muzika hraje pohřební píseň.
Po chvíli zahraje muzika opět zvesela ” Kobylka malá…..”, kobyla je vzkříšena sklenkou alkoholu a tím končí masopustní obchůzka.
Večer se sejdou téměř všichni obyvatelé obce, i mnoho přespolních, na maškarním plese za doprovodu řízné dechovky. A opět se traduje, že kdo bude na vostatky u muziky vysoko vyskakovat, tomu vyroste největší oves a bude mít velkou úrodu. Dříve, když se vostatky odehrávaly v úterý, musela muzika skončit přesně o půlnoci, protože popeleční středa byl již začátek půstu. Dnes se pravidelně vostatkové veselí beztrestně protáhne ze sobotního večera až do nedělních ranních hodin.
Na závěr povídání o vortovském masopustu uvádíme několik obrázků z průběhu celého dne.
